Generál
Jan Černý
posted on 4 Aug 2020Mám uniformu od prachu a v očích slzyOni na mě koukají, čekaj na rozkazyJsem znaven, ale mám jednu povinnostpodívat se do očí, válce co nemá dost
Hodnost a čest jsou prokletí, které s sebou nesucítím tíhu medailí, zabodnutých v prsuPro vidinu vítězství, co chutná tak trpceproměním nevinné naděje v purpurová srdce
Svět se třese pode mnou, když padaj bomby z nebesVzduchem létá olovo, střelný prach a nerezJá jsem ale Daniel, vhozen do jámy se lvykdyž dělám syny sirotky a jejich matky vdovy
Dávno již nebijí srdce plná olovaa dech plný síranu, se nepromění v slovaPřidělávám doktorům tu řeznickou prácijen aby měl nepřítel ještě druhou šanci
Civím tiše do mapy plné čar a erbůUž je příliš těžký, kříž co mám na hrbuA až klesne kouř a prach a utichnou dělabudu muset počítat znetvořená těla
A co nestihly šrapnely, to dokončí červiOni jsou ti vítězové, to oni jsou živí.U břehu na Chárona čekají tiše davyTam uniformy neplatí, už maj stejný barvy.
A já zase zůstal sám, nedobrovolný svědekválka ale trvá dál, i když nemá výsledekmyslím jenom na to, že se dávno chce miVe tmě, v tichu, navždycky odpočívat v zemi
Published under CC BY-NC-ND 4.0