Spálené vlasy
Ještě trochu probíjím
Na fialových sedadlech
Na elektrických křeslech

Přestala jsem se bát pavouků
A vlastně už i tebe, brouku
Už nebojím se divných zvuků
Už ani dlouhovlasých kluků

Listy se klepou
Jak kurva před zpovědí
Balkony bez příběhů
Dlaždice s odpovědí

Oh god, how much I loathe
the Hippocratic Oath
It tries to chain me tight
by telling me what’s right

As I can clearly see
I am meant to be free
from morality
by geniality

Je tma a je ticho. Ale ne příliš. Jen tak, abys slyšel vlastní kroky.

Je den a je světlo.
…

Katastrofa,
života strofa.
Sesype se každý
a každý se vztyčí,

Plavu si v moři
a vidím vlnu.
ale neřeším to,
protože vlna je ještě daleko.

K tobě afinitu chovám,
jež velká bude vždy,
mým nejsi jen opačným nábojem,
gluonem mým jsi ty!

Sám výraz leží,
jsa radostný, svěží.

V lásce tahá vlasce.
Jen číslo, které mě doplní,
jen číslo, jež podmínky splní.
Doufá, v něj věří, pro něj pěje sladce.

Má-li řešení, navždy je kompletní,
ale co když žádné takové není?

Emocemi plný vzduch.
Zcizení vlastního nitra.
Vesměs hrstka měkkých duh,
vlastní volba není jista.

I marvel at my ease observing a spear of summer grass
A candid sunlight reflects on its texture
Veins running through in parallel
Xylem pumping water from down below

Mí milí bratři a sestry!
Zatímco jste spali,
já studoval chemickou reakci!
Chemickou reakci těla a jedu
a otravil jsem se. Ano, otrávil.

My darling, my love
Husband here, god above
My precious, my wife
I’ve met love of your life