Generál

Jan Černý

posted on 4 Aug 2020
Mám uniformu od prachu a v očích slzy
Oni na mě koukají, čekaj na rozkazy
Jsem znaven, ale mám jednu povinnost
podívat se do očí, válce co nemá dost

Hodnost a čest jsou prokletí, které s sebou nesu
cítím tíhu medailí, zabodnutých v prsu
Pro vidinu vítězství, co chutná tak trpce
proměním nevinné naděje v purpurová srdce

Svět se třese pode mnou, když padaj bomby z nebes
Vzduchem létá olovo, střelný prach a nerez
Já jsem ale Daniel, vhozen do jámy se lvy
když dělám syny sirotky a jejich matky vdovy

Dávno již nebijí srdce plná olova
a dech plný síranu, se nepromění v slova
Přidělávám doktorům tu řeznickou práci
jen aby měl nepřítel ještě druhou šanci

Civím tiše do mapy plné čar a erbů
Už je příliš těžký, kříž co mám na hrbu
A až klesne kouř a prach a utichnou děla
budu muset počítat znetvořená těla

A co nestihly šrapnely, to dokončí červi
Oni jsou ti vítězové, to oni jsou živí.
U břehu na Chárona čekají tiše davy
Tam uniformy neplatí, už maj stejný barvy.

A já zase zůstal sám, nedobrovolný svědek
válka ale trvá dál, i když nemá výsledek
myslím jenom na to, že se dávno chce mi
Ve tmě, v tichu, navždycky odpočívat v zemi
Published under CC BY-NC-ND 4.0