Oprátka

Mám tak rád slunce a pláže s palmami,

mám rád oblohu a život s ženami,

mám rád i měsíc při plném úplňku

a já tu stojím s oprátkou na krku.

Mám rád prázdné ulice vonící po víně,

mám rád zvířata, lidi už zas tak ne,

mám rád lesy hluboké a květy v rozpuku

a já tu tak koukám s oprátkou na krku.

Jednoduchý život, jednoduše těžký,

nebyl by tak těžký, kdyby byl lehký.

Všechno má úděl, důvod a záminku.

Uronil jsem slzu s oprátkou na krku.

Mám rád lehké dívky a víno červené,

miluju tvou matku, otce zas tolik ne,

rád plodím děti, jak zrnko po zrnku,

potichu jsem vzdychl s oprátkou na krku.

Mám rád ty slzy, co tečou po tváři,

mám rád i sebe, sebe chci umořit.

Duše je bolavá, srdce má prasklinku.

A tak tu visím s oprátkou na krku.

Smutný je život, jednoduše těžký,

měl bych ho radši, kdyby byl lehký.

Vznáším se nad zemí, pod větví od smrku,

tiše se houpám s oprátkou na krku.

Nenávidím tě.

Nenávidím tě.

Nenávidím tě.

Nenávidím se.

Jednoduchý život, jednoduše těžký,

nebyl by tak těžký, kdyby byl lehký.

Všechno má úděl, důvod a záminku.

Tak pomalu hniju s oprátkou na krku.