Emoční kapacita

Látku, jež pevná je, ohřívám

postupně, postupně.

teplota její se zvyšuje

pečlivě, pečlivě.

Mihne se, vibruje, třese se!

Jak dlouho to ještě vydrží?

Pod náporem tepelné energie,

smutně se přede mnou rozpouští.

Ohřívám, ohřívám, ohřívám,

ale teplota už neroste.

Veškeré teplo, jež dodávám,

na změnu skupenství užije.

Člověk, který žije,

vídá špatné lidi,

chovají se hnusně,

často na něj křičí.

Není žádný únik,

v středu kruhu klečí,

prosí, už dost, prosí,

stávají se větší.

Zatl oči, pěsti, i dech,

jak dlouho to ještě vydrží?

Pak zazněl strašlivý výsměch

a on se před nimi rozbrečí.

Posměšky, nadávky, urážky,

slz už více neroní,

řve a po dechu lape,

v kaluži plné neštěstí.