Lásko má jediná
Tibor Malinský
posted on 8 May 2023Ach, jak krásná jsi v svitu hvězda jak kouzelné jsou tvé líce,tebe milovat bych chtěl, tomu věz,víc než tulipánů tisíce.
Obraz tak pěkný, že dívám se jenpřesto cítím, že jsem v něm,zasněn, součástí jsemté krásy, jež byla zplozena malířem.
Tys nikdy černí nemáchala úmyslněa radost rozdávala po hrstech z nůše.K večeru znaveném z podzimu obalněkdo na tvé dveře zaklepal.
Přivítán a potěšen,dobrým vínem občerstven,povídat se rozhod’ o věcech,které jenom tobě berou dech.
A jak ciferník se měnila měsíc noci panoval,rozhodla ses místnost změnit,do ložnice naší pozvat ho dál.
Ze šatů si pomoh’ sám,tys už nahá v peřinách,podvedlas mě před úsvitemkdyž jsem bloudil na cestách.
A v tom vstal jsem zpocen křiče,zděšen, že bys spala s jiným, Bože!S chladem v zádech pod zátylkemna lásku naši vzpomínal jsem.
Vzpamatoval jsem se a chytil dech,stále milovat tě mohu oddaně,ty bys nikomu nedala svůj vzdech,neboť mrtvé tělo tvoje nese voda Dunaje.
Published under CC BY-NC-ND 4.0