Noviny

Byl zrovna pozdní únor,

a kamarádi jeli do hor,

ze zimního spánku

se ještě nevzbudilo nic.

Sic Slunce přes den hřálo,

a v nebi žádné mračno,

na kopcích bylo sněhu,

a každé ráno mráz.

Po východu Slunce,

hned druhého dne,

se vydali svah navštíviti,

že budou na něm lyžovat.

Tak vyjevše na vrchol

zří sněhový hrbol,

kdo seskočí ho první,

se debatuje právě teď.

Bez otázek a řečí

se rozjel nejrychlejší,

to jeho první jízda,

v té sezoně i dni.

Jak vyskočil, tak letěl,

do výšin, tam hleděl,

jen přistání se nezdařilo,

v tom neúspěšný byl.

Na zemi chladné ležel,

ke zvednutí se ze zad neměl.

„To dobrý bude,” říká,

po dechu lapá, bledne.

Vděk ohleduplným lyžařům,

že zastavili, pomohli přátelům,

tu jeden přines’ deku

a druhý pomoc zavolal.

Když nezvedl se po čtvrt hoďce

a náhle vydech’ prudce,

„já volám sanitku,” řekl vlekař

a mobil z kapsy vzal.

„Tu v Kvasejovicích skokan

na zádech leží, ale neskonal,

že vrtulník je rychlejší?

Že sanita se nedostane sem?”

Tak byla pomoc na cestě,

k nim brzy dostane se,

kol chlapce bližních shluk,

na záchranáře čekají.

A nakonec k nim sanita,

pod svahem helikoptéra,

jej v mžiku naložili,

do nemocnice vzali ho.

Když z novin zbylí četli,

tak zprávu o něm našli:

„Na svahu Snowboardista raněn,

tři obratle má zlomené.”

„Ten případ byl tak vážný,

že vrtulník byl zavolaný,

teď v Motole je na JIPce,

má právě po operaci zad.”

„No tohle snad se mi zdá?

Ni fotka není z místa!

A snowboardista není,

jen lyže zvládne ovládat!”

Nad zprávou zhrozili se,

tak lživé články vytiskly se,

proň nyní truchlí v chatě,

jak dopadne to s ním je v otázce.

Dva obratle zraněné měl,

ten jeden na padrť a druhý rozpůlen,

na nohy postaví se,

je mužem štěstěny.

Z nich nikdo nyní

si noviny nezakoupí,

těm dali všichni konec,

když ví, jak to s nimi je.