Píseň na znamení brečení v rohu

Tibor Malinský

posted on 6 Aug 2019
Ztraceni jsme sami v existenci!
K učení nemáme tendenci.
Radši spolu v rohu trávíme čas!
A jedouce popijíme zas.
Hrajeme si se slovíčky!
Málokdo chápe slovní hříčky.
Spolu hovoříme nevlastními řečmi!
Ačkoli potom nerozumíme si.

Víno! Ať už hrozny, nebo z lahve,
milujeme obě stejně.
Víno! Ať už rudé, nebo bílé,
nechť zapomenem’ v jaké jsme to bídě.

Víno! Ať už hrozny, nebo z lahve,
miluji tě opět stejně.
Víno! Ať už rudé, nebo bílé,
nechť zapomenem’ v jaké jsme to bídě.

Když truchlí jeden truchlí druhý!
A zoufá si nad ostatními.
Když sužuje hlad jednoho z nás!
Na rameno zaťuká a ozve se prosebný hlas.
Setká-li se s nedorozuměním!
Druhý ho zpraví s vysvětlením.
Postrádá-li sešit vlastní!
Pošle hned zápisky se ctí.

Víno! Ať už hrozny, nebo z lahve,
milujeme obě stejně.
Víno! Ať už rudé, nebo bílé,
nechť zapomenem’ v jaké jsme to bídě.

Víno! Ať už hrozny, nebo z lahve,
miluji tě opět stejně.
Víno! Ať už rudé, nebo bílé,
nechť zapomenem’ v jaké jsme to bídě.
Published under CC BY-NC-ND 4.0