Pod stromy toho krásného zpěvu
Tibor Malinský
posted on 31 Aug 2019Tam, v lesích zelených,v hnízdě ptáčata sedí zpívajíce.Celým okolím jejich zpěv rozléhá se,slyší je i lidí hlouček v kánoích.I rozhodli se slyšíce toho krásného zvuku,že zastaví na tom krásném pěveckém břehu.Ptáčata radujíce pějí do výše,vítajíce rasu lidskou, kterak vylézá z kánoe.Vylezše z řeky určili místo táboru,hned pod stromy toho krásného zpěvu.
Znenadání tu stan a tu ohništěpod hnízdem vyrostl v očích ptačích.Pozor si nedávaje přibil si prst jeden z mladších.„Chi chi chi,“ posmívá se mu jeden z ptáčků,„Opeřenče, nesměj se!” hrozí mu pěstičkou vzhůru.Dítě nešikovné se utrhuje,trucovat si jde radši k vodě,mumlá si pro sebe o tvorech létajících,chladě si prst v proudech říčních.V táboře byla sestavena již i kuchyně,na pařezu jednoho starého smrku.Splývají nyní s přírodou lidé,hned pod stromy toho krásného zpěvu.
Zrovna bylo období měsíců letních,navzdory tomu k večeru ochlazovalo se,nutné tedy bylo zatopiti a sehnat něco k stravě,neváhali a započali přípravu ohniště.Tu jeden vytáhl sekyrua skácel strom jemu nejblíže,ten spadl v okamžikua dopadl na jehličnaté větve.Nyní mají dřevo k zátopu,to je však jen část jejich triumfu;spadlo i hnízdo ptáčků malých,jak větev jablek zralých.
Vězeno teď je, co jíst budou k večeruhned pod stromy toho krásného zpěvu.
V přírodě krásně je,kdož o tom pochybuje?plavit se řekou a utábořit se na břehu,hned pod stromy toho krásného zpěvu.
Published under CC BY-NC-ND 4.0