I marvel at my ease observing a spear of summer grass
A candid sunlight reflects on its texture
Veins running through in parallel
Xylem pumping water from down below

Mí milí bratři a sestry!
Zatímco jste spali,
já studoval chemickou reakci!
Chemickou reakci těla a jedu
a otrávil jsem se. Ano, otrávil.

My darling, my love
Husband here, god above
My precious, my wife
I’ve met love of your life

Létá černý motýl lačně,
létá, krouží kolem ní.
Tma již sedá, vládnout začne,
tóny slyším pohřební.

Běží mladík po stráni,
jest bílý jako stěna,
za ním tací páni,
chtěli ho za člena.

Při učení, při vaření
i na kafi v cukrárně,
cítím to své promoření
prázdnou hmotou zdárné.

Každý trvá na své pravdě,
jako by jiná nebyla,
těžko říci, která pravda
dělá z nás většího debila.

Co jsou lidé vůči vesmíru?
To jest otázka věčná.
Já však budu nadmíru
za reálnou odpověď vděčná.

Sedím opět u okna,
koukám ven a ptám se:
je tento svět skutečný
a já snad jen zdám se?

Dívčina na podlaze seděla,
s bratříkem si hrála,
co brzy stát se má netušila,
neb láskou jí duše plála.

Mám uniformu od prachu a v očích slzy
Oni na mě koukají, čekaj na rozkazy
Jsem znaven, ale mám jednu povinnost
podívat se do očí, válce co nemá dost

Mám tak rád slunce a pláže s palmami,
mám rád oblohu a život s ženami,
mám rád i měsíc při plném úplňku
a já tu stojím s oprátkou na krku.

Mám rád prázdné ulice vonící po víně,
mám rád zvířata, lidi už zas tak ne,
mám rád lesy hluboké a květy v rozpuku
a já tu tak koukám s oprátkou na krku.

Den, za který jsem se modlil
se zrodil dnešního rána.
Po zemi jenž krví podlil,
mě už čeká domovina.

Kolikrát vidím před sebou
spoušť letícího olova
a doprovázena tebou,
Smrti, do chřtánů netvora.

In cold darkness of deep waters
Where would pressure crush your skull
There is different thing which matters
Deep down there is life lonely and dull

Tam, v lesích zelených,
v hnízdě ptáčata sedí zpívajíce.
Celým okolím jejich zpěv rozléhá se,
slyší je i lidí hlouček v kánoích.
I rozhodli se slyšíce toho krásného zvuku,
že zastaví na tom krásném pěveckém břehu.
Ptáčata radujíce pějí do výše,
vítajíce rasu lidskou, kterak vylézá z kánoe.
Vylezše z řeky určili místo táboru,
hned pod stromy toho krásného zpěvu.