Tvůj půvab zůstává skryt těm nedočkavým,
odvrácen je těm, již nečekají na vyzrání vín.

V horách, kde šumí pouze trávou profukující vítr,
schováváš v ostnatém bodláku svůj fialový květ,
až když dny delší než noci jsou smí ho vidět svět,
včely a čmeláky pozoruje pást se jsem klopýtl.

Jak nažky odnese vánek, až zafouká,
pak další poseta zaklíčí tvá louka.

Listy se klepou
Jak kurva před zpovědí
Balkony bez příběhů
Dlaždice s odpovědí

Oh god, how much I loathe
the Hippocratic Oath
It tries to chain me tight
by telling me what’s right

As I can clearly see
I am meant to be free
from morality
by geniality

Je tma a je ticho. Ale ne příliš. Jen tak, abys slyšel vlastní kroky.

Je den a je světlo.
…

Katastrofa,
života strofa.
Sesype se každý
a každý se vztyčí,

Plavu si v moři
a vidím vlnu.
ale neřeším to,
protože vlna je ještě daleko.

K tobě afinitu chovám,
jež velká bude vždy,
mým nejsi jen opačným nábojem,
gluonem mým jsi ty!

Sám výraz leží,
jsa radostný, svěží.

V lásce tahá vlasce.
Jen číslo, které mě doplní,
jen číslo, jež podmínky splní.
Doufá, v něj věří, pro něj pěje sladce.

Má-li řešení, navždy je kompletní,
ale co když žádné takové není?

Emocemi plný vzduch.
Zcizení vlastního nitra.
Vesměs hrstka měkkých duh,
vlastní volba není jista.

I marvel at my ease observing a spear of summer grass
A candid sunlight reflects on its texture
Veins running through in parallel
Xylem pumping water from down below

Mí milí bratři a sestry!
Zatímco jste spali,
já studoval chemickou reakci!
Chemickou reakci těla a jedu
a otrávil jsem se. Ano, otrávil.

My darling, my love
Husband here, god above
My precious, my wife
I’ve met the love of your life

Létá černý motýl lačně,
létá, krouží kolem ní.
Tma již sedá, vládnout začne,
tóny slyším pohřební.

Běží mladík po stráni,
jest bílý jako stěna,
za ním tací páni,
chtěli ho za člena.

Při učení, při vaření
i na kafi v cukrárně,
cítím to své promoření
prázdnou hmotou zdárné.